Jak (ne)napsat diplomku

brzo ráno1. Posaďte se do svého velkého pohodlného křesla 2. Než vaše PC naběhne, zkontrolujte, zda máte u křesla dobře nastaven režim houpání 3. Po zapnutí se přihlaste na ICQ (Skype, Jabber, MSN, …) že máte nastaven stav Nerušit případně Nedostupný - to bezpečně každého odradí od toho, aby Vám psal 4. Zkontrolujte email 5. Otevřete si dokument s textem své diplomky

dopoledne1. Jděte si uvařit čaj - bude Vám to lépe myslet, když se čas od času napijete 2. Po návratu do pokoje se opět usaďte do svého pohodlného křesla 3. Spusťte internetový prohlížeč, protože jistě budete potřebovat něco najít na internetu 4. Když už jej máte spuštěn, podívejte se, jestli je něco nového na YouTube, Novinách nebo v Bulváru - nechcete přeci ztratit kontakt se světem 5. Nezapomeňte si zajít na záchod (zadržování tekutin není zdravé) 6. Zkontrolujte email a mobil jestli Vás někdo nehledal

těsně před polednem1. Přečtěte si zadání a ubezpečte se, že mu skutečně rozumíte 2. Proberte se spolužáky po ICQ co budou dělat, až tady skončí (myšleno na škole) 3. Pusťte si nějakou příjemnou hudbu, protože při té se vždy dobře pracuje 4. Když už jste u té hudby, stáhněte si něco nového, rychlého a dynamického, aby se Vám dobře psalo 5. A víte co, pusťte si tu novou hudbu, co ještě není tak nechutně ohraná 6. Zkontrolujte email 7. Neopomeňte si zajít na záchod (zadržování tekutin není zdravé)

zhruba kolem poledne1. Zavolejte svému kamarádovi na Skype jestli už začal psát a kolik toho má 2. Skočte si do bufetu nebo obchodu pro něco dobrého, to Vám pomůže - když už budete v tom obchodě, kupte si nějaký časopis 3. Přečtěte si ty nejzajímavější články v časopisu 4. Zkontrolujte email a mobil - někdo by Vás mohl potřebovat 5. Nezapomeňte si zajít na záchod (zadržování tekutin není zdravé)

odpoledne1. Jděte si opět uvařit čaj - protože pitný režim se musí dodržovat 2. A když už jste u toho, udělejte si něco na jídlo, s plným žaludkem to jde vždy lépe 3. K jídlu si pusťte nějaký seriál - je to dobré na odreagování, uvolní to stres ze psaní diplomky 4. Po jídle budete asi trošku utahaní - zahrajte si nějakou hru, to Vás probudí a povzbudí do dalšího psaní 5. Pohrajte si se svým psem, kočkou (nebo jiným živočichem) opět to velmi dobře uvolňuje stres 6. Přemýšlejte o tom, zda byste neměli rozesílat svůj životopis firmám - je dobré být připraven

v podvečer1. Podívejte se na večerní zprávy - musíte si dát přestávku od toho sezení u počítače 2. Napište SMS některému ze spolužáků, který nemá internet, že celý den pilně píšete diplomku - potěší ho to 3. Podívejte se z okna na krásný západ slunce, pomůže Vám to utříbit myšlenky 4. Sedněte si opět k počítači do svého pohodlného křesla 5. Pusťte si nějakou pomalejší pohodovou hudbu - přeci jen je večer 6. Zkontrolujte email

noc1. Proberte s lidma co jsou ještě online svůj celý den - nezapomeňte se zmínit o tom, že celý den děláte na diplomce 2. Pravděpodobně se Vám už začínají trošku klížit oči - není divu, byl to náročný den 3. Uložte dokument své diplomky 4. Vytvořte si záložní kopii dokumentu - bylo by hrozné přijít o celodenní práci 5. Uleháte do postele spokojení se svou celodenní prací (malá ručička blíží číslu 2)

Věřte mi, že místo psaní tohoto článku jsem taky měl dělat něco jiného :-). Budiž to poučením také pro mě.

Mé Bulharské dobrodružství

Určitě jste si všimli, že i na tomto webu zavládla pravá a nefalšovaná okurková sezóna. Na počítač (tím méně na blog) prostě nějak poslední dobou není čas. Nicméně jsem se rozhodl popsat moje malé Bulharské dobrodružství. Jak správně tušíte, bude se tento článek věnovat mé dovolené v Bulharsku, ze které jsme se minulý týden díky bohu vrátil :-). Do Bulharska jsme se vypravil s několika kamarády, podívat se na pohoří Rila. Toto pohoří jsem myslím úspěšně dobyli a zmapovali.

Mé dobrodružství se odehrálo v městě Burgas. Do tohoto města jsme se vypravili na závěr dovolené, trošku se vyválet u moře. Poslední den, zhruba 6 hodin před odjezdem domů, mě nějaký šikovný bulharský zlodějíček připravil o veškeré cestovní doklady, mobil, peníze, pojištění a zpáteční lístky. Nepomohlo ani to, že jsme se svědomitě střídali v moři a u zavazadel stále někdo byl. Osobně mám podezření na sběrače odpadků, kteří byli jediní, co se kolem našich zavazadel motali, nicméně dokázat samozřejmě nebylo nic možné. A teď k tomu jak jsme to vyřešili, díky velmi dobře fungujícím úřadům ČR. Volali jsme na českou ambasádu v Bulharsku. Tam nám dali číslo na konzula v Burgasu (Dana Meliorisova).

Ta se nás doslova ujala, za což bych ji chtěl moc poděkovat. Konzulka si vyžádala po ministerstvu zahraničí ČR potvrzení námi nadiktovaných údajů (rodné číslo, místo trvalého pobytu atd.). Ministerstvo zahraničí nás potvrdilo jako občany ČR v rekordně krátkém čase (15 minut - běžně to trvá hodinu i déle - navíc byla sobota). Poté nám mohla vystavit tzv. emergency passport - útlou knížečku podobnou pasu celkem asi o sedmi stranách. Dále s náma zašla na bulharskou policii, kde v podstatě také zařídila (vypsala) vše za nás. Ve výsledku jsme stáli, s úžasem v očích, za dvě hodiny, s novými cestovními doklady, před hotelem Bulgaria.

Odjezd z Burgasu byl naplánován na 0:30 - řidič a hosteska autobusu společnosti Etap měl pro naši situaci pochopení a nechal nás obsadit jediné dvě prázdné místa (řádně zaplacené) v autobuse do Sofie. V tu chvíli jsme najivně uvěřil, že už bude vše v pořádku. A jak se říká: Nejhorší je srážka s blbcem, když má ten blbec ještě moc, může napáchat škody děsně moc. Hovořím o velmi milé (ironie) paní v terminálu bulharské společnosti GROUP Company (linka Praha-Brno-Sofie), která nám oznámila: No tikets, no bus. Přitom naše lístky byly vystaveny na jméno a řádně předem telefonicky rezervovány. Chyba tentokrát nebyla na našem přijímači, ale kdesi mezi stolem a židlí Sofii. Nebýt české strany (pobočka v Brně), tak se prostě přes tuhle osobu nedostaneme. Pán z brněnské pobočky této velmi pálivé Bulharce vysvětlil, že nás prostě má do toho autobusu pustit, a tak se naštěstí také stalo. Jsem rád, že mé dobrodružství happyendem - budiž poučením pro ostatní cestovatele.

Jak poznat Gisáka

Nechal jsem se inspirovat jedním webem a sepsal jsem několik indicii jak bezpečně poznáte Gisáka na ulici :-)

Tento seznam samozdřejmě není kompletní takže pokud Vás napadne další poznávací znamení napište, rád to tu přidám.

var express = require('express');
var phantom = require('phantom');
var app = express()

app.use(express.static(__dirname + '/public'));

// setup express
//app.use(express.compress());
//app.use(express.static(public_dir));
//app.use(express.json());
//app.use(express.urlencoded());

app.get('/', function (req, res) {

	var url = 'https://www.google.com/';

	var sitepage = null;
	var phInstance = null;


	phantom.create(['--ignore-ssl-errors=yes', '--ssl-protocol=any', '--load-images=yes', '--local-to-remote-url-access=yes'], {logLevel: 'error'})
			.then(instance => {
				phInstance = instance;
				return instance.createPage();
			})
			// Configure page
			.then(page => {
				sitepage = page;
				sitepage.setting('paperSize', {format: "A4", orientation: 'portrait', margin: '1cm', width: 795, height: 1125});
				sitepage.property('viewportSize', {width: 1280, height: 1020});
				return page.open(url);
			})
			.then(status => {
				if (status === 'success') {
					return sitepage.render(__dirname + '/public/output.png');
				}
			})
			.then(rendered => {
				if (rendered === true) {
					res.download(__dirname + '/public/output.png');
				} else {
					res.status(404).json({error:true, message: "404 Not Found"});
				}

				sitepage.close();
				phInstance.exit()
			})
			.catch(error => {
				res.status(404).json({error: true, message: error});
				phInstance.exit();
			});

});

app.listen(process.env.PORT || 3030);

Boloňská omáčka

Postup:

Pravou boloňskou omáčku podáváme s jakýmkoliv druhem těstovin a můžeme ji doplnit také sýrem, nejlépe parmazánem.

Boršč

Do hrnce dáme maso, bobkový list, hřebíček, celý pepř a nové koření. Zalijeme vodou a vaříme, až je maso měkké. Poté jej vyndáme a necháme zchladnout. Vývar ponecháme na podlévání zeleniny.

V dalším hrnci osmažíme cibuli. Přidáme nakrájenou řepu (na kostičky), mrkev, celer, a petržel. Podusíme a postupně přiléváme vývar až je vše měkké.

Před koncem vaření přidáme na jemno nakrájené zelí a krájená sterilovaná rajčata nebo rajčatový protlakem. Opět provaříme. Na konec přidáme nakrájené maso a vše ještě jednou mírně provaříme.

Hotový Boršč je možné dochutit cukrem, citrónem, octem případně zahustit moukou, jak kdo chce. Na talíři zdobíme kysanou smetanou.

Bramborová buchta

Nastrouháme na jemno bramboru - propláchneme teplou vodou a středně promačkáme. Vše promícháme. Přidáme majoránku, česnek a sůl. Vypracujeme těsto. Pekáček vmažeme pouze máslem a pečeme na 150° C zhruba 30 minut. Na konci můžeme povrch trochu potřít olejem.

Bramborové knedlíky

Promícháme a utvoříme úhledné šišky. 15 - 20 minut vaříme ve vroucí vodě. Ihned odpíchneme od dna. Rozkrojený nesmí lepit.

Bublanina

Dle původního receptu se vše prostě smíchalo (nejlépe ručním šlehačem) a vylilo na vymazaný a vysypaný plech a upeklo. Když se ale přidá trošku práce navíc, výsledek je o třídu lepší. Bublanina bude obzvlášť nadýchaná.

  1. ušlehám bílky se špetkou soli a částí cukru
  2. v druhé míse vyšlehám žloutky s vanilkovým cukrem, zbytkem cukru a rozpuštěným máslem (v mikrovlnce).
  3. ke žloutkům přimíchám mouku s práškem do pečiva a dle potřeby přidám trochu mléka (jsou-li vejce velká, není potřeba).
  4. lehce přimíchám ušlehaný sníh.

Těsto vyliji na plech a pokladu ovocem: rebarbora, meruňky, jahody, maliny, borůvky co je po ruce

Pečeme na 170 st.C do růžova a až je zapíchnutá špejle suchá.

Buchtičky s krémem

Připravíme kvásek a následně těsto. Těsto necháme 45 minut kynout. Vyválíme cca 4 válečky. Krájíme a pokládáme těsně vedle sebe na máslem vymazaný pekáč. Každou buchtičku důkladně potřete rozpuštěným máslem. Pečema na 180 °C cca 20-30 minut dozlatova.

Na žloutkový krém:

Svařte mléko, polovinu cukru, maizenu a vanilková zrnka. Směs nechtě 15 minut odpočívat. Následně ve vodní do horkého mléka zašleháme žloutky.